Jdi na obsah Jdi na menu
 


8.6.2011 - Na kole nad údolím Úhlavy (Radfahren über das Angeltal)

Kupodivu jsem začátkem června dostal dovolenou a i počasí bylo tak nějak relativně na pohodu, tak proč toho nevyužít a nezajet si na Šumavu,trochu pobajkovat.Vláčkem motoráčkem,zvaným příhodně "Rakev",jsem se nechal odvést do pošumavského města Nýrsko a zde mohlo začít mé dnešní "vysokohorské" putování.Nu po nezbytném cigárku,usedám na kolo a projíždím celým městem až k jedné z jeho vymožeností a to je Lesní divadlo.A odtud už začíná zatím mírné stoupáníčko až do vesničky Stará Lhota.Na jejím začátku u penzionu Koryťák se dávám vpravo a vzhůru do kopce po asfaltové silničce,stoupání je sice v malém sklonu,ale táhne se jako smrad.Projíždím okolo rekreačních chat,míjím odbočku na zříceninu hradu Pajrek a po dlouhém stoupání dojíždím do osady Horní Polánky.Stojí zde několik chalup,také je zde Ekofarma Šumava, kde chovají ovce,kozy,koně,je zde i ubytování a majitelem je jeden můj bývalí kolega! A samozřejmě je odtud parádní výhled na Můstek,Prenet i Nýrskou přehradu.Ale dost kochání,velí můj vnitřní hlas a já se po zpevněné lesní cestě,vydávám vzhůru po svahu vrchu Hraničář (832 nm).Cesta se klikatí, no boha jeho,tak se jezdí do nebe,až po skoro 4km usilovného,já bych tak rád přehodil,ale není kam! Dojíždím na rozcestí kde se říká Pod Hraničářem,to tedy nevím,ale mne to zrovna "pod" nepřipadá, nu nic.A je zde infotabule,rozcestník a hlavně přístřešek pro turisty,takže si na chvilku odpočinu a doplním ztracenou energii.Po doplnění kalorií se vydávám po cyklotrase č.2049,zprvu po rovince, vyjedu do kopečka,okolo dvou budov,kde o víkendu funguje občerstvení a začínám sjíždět v docela prudkém sjezdu do údolíčka,kde se nachází přírodní rezervace Královský hvozd,tedy jedna z její částí.A ta nádherná příroda,přesně taková jakou vídáme na fotografiích.A po rovné silničce jedu pár metrů přes rozcestí U Zadních Chalup až po 300m dojedu na rozcestí Zadní Chalupy,odkud je to pár metrů na hranici,směr vesnička Helmhof.Tam ale já dnes nejedu,odbočuji vlevo do kopce. Je vidět,že svážejí dřevo,podle vyrovnaných polen při cestě.A teď to začne,pěkně dlouhé,táhlé a strmé stoupání,přes rezervaci Královský hvozd,okolo ruin nějakého stavení.No dle mapy se zde říká U Pašerácké boudy,tak asi to byla ta ruina.Teď se pěkná asfaltová silnička narovnává a už je to v relativním klídku,prostě taková ta členitá lesní silnička.Po chvilce dojíždím k dalšímu turistickému přístřešku,u kterého je pořádně velké mraveniště,jo to je pracovní nasazení! A nade mnou se tyčí vrch Lomničky (1027nm). Po asi kiláku jsem na rozcestí Lomnice.Odtud je cesta ale již rovná a i dokonce z kopce po svahu vrchu Lovečná (1092 nm) až dojíždím na rozcestí Pod Lovečnou a zprava se napojuje tzv.Vöderhofská cesta.Odtud pokračuji dále ve sjezdu,s pěkným výhledem do údolí,a nakonec po rovince,kde pod cestou je tzv. Oslí studánka až dojíždím na rozcestí,kde je uprostřed obrovský strom a spousta infotabulí a směrovníků,ano správně je tu Stateček."Tato význámná křižovatka turistických cest se nachází 951 nm.V předválečném období zde stávala dřevěná hospůdka,která nabízela občerstvení a dva pokoje se šesti lůžky.A ještě předtím zde stávala sklárna a a menší statek".Odtud pokračuji po rovince s parádními výhledy do údolí,ve kterém teče řeka Úhlava, až po 1,5km přejíždím přes rozcestí a po vystoupání 300m jse u dalšího turistického přístřešku.A i zde je infotabule a to znamená,že když zamknu kolo ke sloupu a sejdu po dřevěných schůdcích,asi tak 200m pod silničku,se předemnou objeví šumavský vodopád Bílá Strž."Bílý potok tady vytváří četné kaskády,vodopády a obří hrnce vymodelované na kamenech v řečišti potoka.Jeden z vodopádů,který je nazývaný Bílá strž je 14 m vysoký a řadí se mezi největší na Šumavě.Nad vodopádem je zbudována vyhlídková terasa,přístup k samotnému vodopádu je zakázán.Na stráních nad řečištěm se dochovaly zbytky původního horského lesa,který má pralesovitý ráz".Po shlédnutí vodopádu mne čeká další táhlé stoupání,které se asi po 2km změní na rovinku a nakonec pěkně prudký sjezd,který mne okolo budov bývalé vojenské roty,přivede až na hráz,kde je Černé jezero.No lidí je tu dost,po vodě si vklidu plavají kachny a já si u pojízdného stánku dávám plechovku piva,co víc si přát.Od jezera pokračuji po žluté,která se zve Horizontála,okolo potůčku,kde pramení i Pramen Svobody,až na Špičácké sedlo.A jelikož na mne přišel hlad,tak honem do penzionu Karl na oběd.Vynikající kuřecí prsíčka na bylinkové omáčce s hranolkama,ještě teď se mi sbíhaj sliny! Ze sedla pokračuji po cyklotrase č.2100,ale ne tou "Pancířskou",ale tou spodní,která vede po zpevněné lesní cestě a takřka po rovince,přes různé potůčky až po cca 5km,kdy jsem i docela rychle klesal jsem na rozcestí Nad Silnicí.A ta silnice pode mnou skutečně vede,je to ta z Rudy do Klatov.Z rozcestí pokračuji po modré,krásným lesem až k místu,kde je Tomášův dvůr.Odtud přes louku a listnatým lesem až na Hojsovu Stráž."Původní osada vznikla při dolech na železnou rudu kolem roku 1614. K architektonickým památkám obce patří kostel Neposkvrněného početí Panny Marie s věžičkou v průčelí.Pod kostelem se nachází barokní fara se šindelovou střechou a krytým zápražím.Vesnice má i svůj zámeček.Stával zde i pivovar".Z Hojsovy Stráže se vydávám po asfaltové silničce,v pěkném klesání okolo údolíčka,v kterém teče Zelenský potok,okolo místa Jižní stráň,kde stojí hezká kaplička.Klesání je to parádní po svahu vrch Prenet,projedu nad usedlostí Denkův dvůr a nakonec při kolejích dojíždím až na nádraží Zelená Lhota.Přejedu přes koleje okolo typické šumavské chalupy a sjedu až k hlavní silnici,kde přímo přede mnou je kostel sv.Wolfganga.Přes silnici a z kopečka přímo do obce."První zmínka o obci pochází z roku 1533,kdy náležela statku Dešenice.Od roku 1757 byla Zelená Lhota jednou z poddanských vesnic na panství Bystřice.Kostel sv.Wolfganga vznikl v 18.století a stále se v něm slouží bohoslužby.Uvnitř kostela stojí oltář s dřevěnými plastikami z poloviny 18.století".V obci,hned po sjetí z kopečka se dávám vpravo a po silnici a přes most,pod kterým teče Úhlava,dojíždím do místa zvaného Hamerský dvůr.A zde začalo mírně pršet a je třeba doplnit energii.Naštěstí je zde také přístřešek,kousek od autobusové zastávky,a i několik infotabulí, takže se posilním jak na těle,tak na duchu.Po přestání deštíku se vydávám z toho milého místa po cyklotrase č.33,která vede okolo ohrady z pasoucími se ovcemi.Zde však cesta uhýbá vpravo,přes louku po takové klasické lesní cestě,přes rozblácenou lesní cestu až do lesa,kde vystoupávám přes kameny až se ocitám z lesa venku na další louce a přede mnou je Nýrská přehrada.Jedu po louce,okolo staku u kterého stojí kaplička,až vjíždím na asfaltovou silnici.A teď z kopečka přes místo,kde se říká Na lesní louce a stojí zde několik domků,sjíždím až na hráz přehrady.Odtud musím kousek po silnici a zahnu opět vlevo a z kopečka sjedu až pod přehradní hráz,kde už je rovinka a já opět se ocitám ve vesnici Stará Lhota,kterou okolo nově opravené kapličky projedu až k místu u penzionu Koryťák,kde jsem ráno svoji pouť začal.Teď už mne čeká jen jízda z kopečka okolo divadla až na nýrské nábřeží a v nohách mám poctivých 60km.