Jdi na obsah Jdi na menu
 


6.9.2009 - na kole na zámek Nebílovy a přes zámek Lužany zpět

23. 9. 2009

ObrazekVenku již nastalo babí léto,no spíše podzim.Ale přesto svítilo sluníčko,byť nebylo tak teplo jako v předchozích dnech i tak jsem se stejně rozhodl vyrazit na nějakou tu cyklotoulku.Beru si tedy na sebe bundu a do brašen pláštěnku,svačinu a další nezbytné propriety a mohu směle vyrazit.Vyjíždím přes sídliště Na Rozvoji,přes osadu Čertovka až do obce Ostřetice,kde jak vidno jsou opět vykolíkované nové parcely pro nové obytné domy.Za obcí na první křižovatce, kde stojí mezi stromy velký kříž odbočuji směrem doleva a pokračuji po silničce směrem k lesíku,kde se ukrývá vrch Pod Ostrým (472 nm) a v tom lesíku jsou i mohyly z doby bronzové. Silnička lesík protíná a po jeho projetí je výhled na Předslav,kam po sjetí z kopečka po 1,5km dojíždím.Projíždím celou vesnicí a po silničce dojíždím do obce Nedaničky,za kterou je hned další obec a to Nedanice.Projedu tuto obec a vyjedu do mírného kopečka a po 2,5km jsem v městečku Měčín,kde je známé Skašovské muzeum hraček.ObrazekProjedu městečkem okolo místní radnice,tedy obecního úřadu,dále pak školy a okolo hřbitova a po silnici č.117 pokračuji do mírného kopečka okolo hájovny s názvem Nový Dvůr až na kopec,což je vlastně vrch Chlumec (616 nm).Zde si dávám pauzu na napití a sjíždím po pěkné silnici až do obce Skašov,a to už jsem vlastně v jihoplzeňském okrese.Počátky osídlení zdejší krajiny se datují až do doby bronzové.Roku 1326 se pak objevuje první dokument zmiňující samotnou obec Skašov.Podle této listiny prodali dne 26.ledna 1326 Vilém z Boru a Oldřich z Potenštejna dvůr nesoucí jméno ObrazekStassow spolu s lesem, poli, lukami, prameny, sady a včelstvem proboštu a konventu chotěšovského kláštera za 78 hřiven stříbra.Když byl chotěšovský klášter v roce 1782 zrušen, přešlo panství na Náboženskou matici, která dvůr rozparcelovala mezi 33 podílníků.Zrušení kláštera také uvolnilo práci traslířů - soustružníků dřeva, kteří zde jako poddaní vyráběli různé potřeby. Díky rozvoji poutí na konci 18. století se jim nabídla příležitost dělat hračky.První písemný doklad o hračkářské výrobě pak pochází z roku 1826. Tak začala místní tradice výroby soustružených dřevěných hraček, které se zde brzy věnovala výrazná část obyvatelstva (kolem roku 1850 to bylo 52 rodin!), a která obec během 19. století proslavila v mnoha zemích Evropy.Ve vesnici projíždím okolo kostelíka a několika chalup,které jsou ještě v tzv.lidové architektuře.Po krátké jízdě po hlavní silnici odbočuji u památníku padlým doprava a po projetí další části této vesnice vjíždím na krásnou asi nedávno dobudovanou asfaltku,po které jedu lesem,okolo vrchu Rampich (506 nm).V tomto lese je v létě i dětský tábor,který leží u koryta kde teče Podhrázský potok.Opravdu perfektní cesta a ani zde moc velký provoz není,na konci lesíka je při cestě kaplička sv.Vojtěcha a to znamená,že už jsem v obci Letiny.Tedy na jejím začátku kde jsouObrazek známé lázně.Ve kterých se léčilo mnoho významných lidí.Největší pověst měly lázně koncem 19.a počátkem 20.století,kdy byl ředitelem lázní balneolog světového jména MUDr.Vojtěch Mrázek.Tehdy byly postaveny všechny lázeňské budovy,r.1882 Myslivna, r.1900 vila Anna,r.1901 hlavní lázeňská budova, které byly propojeny dřevěnou kolonádou.Do lázní,které byly tehdy velmi proslulé, jezdili hosté z domova i ze zahraničí.Mezi vzácné hosty patří např. spisovatel Alois Jirásek,K.M.Čapek-Chod,Karel Čapek,Karel Klostermann, F.X.Šalda,z umělců např.Pavel Ludikar,vědci P.J.Šafařík,J.Koštlivý,ale i známý herec Miroslav Horníček.Po projetí okolo lázeňského komplexu se dostávám přímo do samotné obce.Ve Obrazekstředu obce po vyjetí na kopec je kostel sv.Prokopa,který je zmiňován již ve 13.století.Za husitských válek byl pravděpodobně poničen a celkově opraven v roce 1719.V samotné obci je také k vidění spousta zachovalých roubených chalup.Pokračuji dále po cyklotrase č.2187,přes lesík do mírného stoupání,abych po chvilce sjel z kopečka do obce Libákovice,kde na návsi stojí pozdně barokní šestiboká kaple s obdélným závěrem a sochou sv.Jana Nepomuckého ve výklenku nad vstupem. Vedle kaple je na vysokém kamenném sloupku mezi stromy umístěn litinový kříž.Stranou pod návsí je čtvercový prostor s vodní nádrží, obestavěný tradičními chalupami z vepřovic s bedněnými štíty.Starý roubený dům je dochován i ve statku čp.26.Asi 1,5 km východně z lesa vystupuje buližníková skála Čertovo břemeno s kamenolomem a výhledem, na temeni skály byla v roce 1947 objevena jáma, vyložená a přikrytá kameny, s bronzovými předměty uvnitř z rozhraní střední a mladší doby bronzové, pod jižním svahem byly v roce 1964 odkryty slovanské hroby z 9.-10 stol. Z této obce pokračuji okolo zemědělského statku dále z kopečka až po 2km přijíždím do obce Řenče.O obci je první zmínka již ve 14.století.V obci stávala i tvrz,kterou vlastnili nějací loupeživý rytíři kterým obec patřila.Po roce 1666,když byly Řenče koupeny hrabětem Morizinem začala býti tvrz Řenecká méně obydlená,protože hrabě Morzín měl svoje sídlo toho času v Seči,takže na tvrzi bydleli jen jeho služebníci.Proto v roce 1794Obrazek úplně zanikla a hrabě Hugo Damián ze Schonbornu, když panství koupil, pro správce a čeleď panskou nový zámek nechal vystavět a z tvrze sýpku na obilí předělat a od té doby se tvrze používalo na sýpku.Její zbytky,jsou k vidění za místním kostelem sv.Cyrila a Metoděje,který byl postaven v 19.století.V kostele je oltář obou světců a taktéž na levém oltáři obraz Panny Marie.V obci je také škola a samozřejmě obecní úřad.V samotné obci je taktéž k vidění několik roubených chalup.V polovině obce,vedle hospody odbočuji doprava a po 2km jízdy takřka po rovině,ale za větříku a zatáhlé oblohy dojíždím do obce Osek.Obec byla raně feudálním zemanským sídlem,roku 1396 je připomínán Přibík z Oseka,syn Racka z Nebělova. Později prodána ves k Řenčím.Roku 1558 po smrti Humprechta z Hrádku dostal obec Jáchym Markvart z Hrádku a vesnici odkázal své matce Anně z Drahenic. Ta vytvořila nový statek ve Snopoušovech, s nimiž byl Osek roku 1603 prodán k Lukavici Jáchyma Loubského z Lub, kde zůstal do konce feudalismu.Na trojúhelné návsi stojí řada tradičních štítové orientovaných statků,z nichž k nejzajímavějšim patři kovárna s fasádou z počátku století,roubená chalupa čp.22 a dva roubené špýchárky za čp.23 na rozcestí. Uprostřed návsi stojí šestiboká kaple a mezi stromy pomník padlých.Zástavba pokračuje k jihu druhým návesním prostorem u bývalého dvora, využívaného zemědělským družstvem. Zde stojí několik usedlostí s bedněnými štíty a zděnými špýchárky (čp.9,30).Zajímavá soška sv.Jana Nepomuckého před roubeným špýcharem statku čp.26 na východním okraji vsi.Projíždím přes náves a rovnou do kopce,okolo stromů na kterých rostou švestky a za nimi na louce se pase stádo krav.No kopec je sice docela prudký,ale krátký a já tak asi po 800m jsem v obci Háje.ObrazekO obci je zmínka již v roce 1378 a taktéž patřila k řenečskému panství.Přímo na křižovatce stojí mezi stromy socha sv.Jana Nepomuckého. Já odbočuji doprava,projíždím celou vsí a do kopečka na kterém je křížek.Teď se však cesta opět začíná svažovat,ale zde musím zastavit protože odtud je krásný výhled do širokého dalekého okolí a v dálce je vidět i Plzeň.Pokračuji dále z kopečka a jsem ve vesnici Netunice.Kousek od obce je osada Prusiny,kde je kostel sv.Jakuba Většího.Kostel připomínán už roku 1366.Jako farní je zmiňován od roku 1384.Za husitských válek pouze jako filiální. Současná dominantní, zdaleka viditelná stavba je barokní, z roku 1722, vzniklá za účasti architekta Františka Maxmiliána Kaňky. Samotná obec Netunice je zmiňována již v roce 1192.Z historických památek se vObrazek Netunicích,v areálu hospodářského dvora, dochovala renesanční tvrz ze 16.století na půdorysu ve tvaru písmene L.Netunická tvrz nebyla panstvem od 17.století využívána a postupně chátrala.V roce 1780 byla pak přestavěna na sýpku. Stavební úpravy se prováděly v 19.a 20.století a zachovaly se zbytky psaníčkových sgrafit a pískovcové ostění brány u oken v 1. patře.Celý areál patří dnes soukromému majiteli a veřejnosti je nepřístupný.Z obce pokračuji po hrázi rybníka a poté do kopečka,abych po chvilce sjel do cíle mé dnešní cesty,obce Nebílovy.První písemná zmínka o obci Nebílovy pochází z roku 1327, v této době Obrazekves s tvrzí vlastnil Racek z Nebílova. V druhé polovině 14. století pak obec patřila bratrům Rackovi a Vilémovi z Nebílova.Hlavní turistickou záležitostí je však místní zámek. Dnešnímu reprezentačnímu baroknímu dvojzámčí, postavenému v létech 1706 – 1719 na půdorysu dvou proti sobě obrácených podkovovitých křídel, předcházela stavba skromnějšího arkádového zámečku z 60.let 17.století, který vznikl přestavbou původní renesanční tvrze.Autorem současné podoby zámku byl bezpochyby vídeňský dvorský architekt Johann Lucas von Hildebrandt.Stavbu v Nebílovech realizoval jako své první velké dílo plzeňský stavitel a architekt Jakub Auguston.Zámek nebyl z důvodu statických poruch prakticky až do roku 1785 obýván.Teprve za Vojtěcha Prokopa Václava hraběte Černína z Chudenic, Nejvyššího lovčí království Českého je zde provedena i v souvislosti se stavbou nedalekého lesního zámečku Kozel generální rekonstrukce,upraven taneční sál,a celý objekt vymalován Antonínem Tuvorou.Malby se z větší části dochovaly dodnes a jsou předmětem postupného restaurování.V současné době je pro návštěvníky objektu zpřístupněno přední zámecké křídlo,a tři pokoje a velký taneční sál v reprezentačním zadním křídle.Nad obcí je vrch Průhon (503 nm) a na proti němu je místo kde je pomník U nejsvětější trojice,odkud je také nádherný výhled na celou obec.Hned přes ulici,naproti zámku je restaurace U Bendů,kde se můžete občerstvit a tak činím i já.Po pivku a polívce,opět usedám na kolo a vracím se okolo rybníku na návsi po stejné cestě,přes Netunice až do obce Háje.Kterou však projíždím přímo a po jízdě z mírného kopečka jsem v obci jménem Vodokrty.Ves se poprvé připomíná v r.1239 jako dvě vesnice, kdy ji od Svatobora z Přeštic koupil spolu s Přešticemi kladrubský klášter. Dříve zde stávala taktéž tvrz,ale již ke konci 17.století po ní nebylo ani památky.Na návsi je k vidění kaplička a několik domů je ještě v duchu lidové architektury,i když už začíná převládat i ta novodobá.Necelých 500m za obcí odbočuji doleva a po cyklotrase č.2124 pokračuji okolo osady Střížov,která leží na úpatí stejnojmenného vrchu (522 nm) a po 1,5km jsem na křižovatce kde se říká Pod KaštanyObrazek a po pravé ruce mám město Přeštice i s jeho dominantou,kostelem Nanebevzetí P.Marie z let 1750-1775 od K.I.Dienzenhofera.Já pokračuji rovně přes křižovatku a po cyklotrase č.2124A dojíždím takřka po rovince do obce Příchovice.První zmínka o vesnici pochází z roku 1328.V obci je barokní zámek,který vznikl přestavbou tvrze v letech 1718-1719. Na přestavbě se podílel přední archikekt Jakub Augustin.Dále je v obci k vidění,přímo na návsi kaple sv.Jana Nepomuckého,která v současné době dostává novou fasádu.Celou obcí protéká Příchovický potok,který přejíždím a po pravé ruce mám hřiště na futsal,národní házenou..atd. A zrovna dnes se zde zápas v národní házené koná,já tedy jsem sportovec ale toto odvětví mi nějak ne a ne přijít pod kůži,no nic.Z obce pokračuji po cyklotrase č.2186 a po 2km,kdy ovšem odbočuji doprava a přejíždím železný a klenutý most,pod kterým teče řeka Úhlava,jsem v obci Lužany,kde je k vidění zámek.Lužany jsou příkladem velmi Obrazekvzácné situace, kdy architekt zámecké stavby si ji vybuduje přímo sám pro sebe. Došlo k tomu v letech 1886-1887.Pro přesnost se musí dodat,že na zvoleném místě stával již nevelký renesanční zámek,upravený za hraběte B.K.Schönborna na počátku 19.století.V již uvedených letech ho však stavitel, architekt a mecenáš Josef Hlávka zásadně přestavěl,ovšem se zřetelnou snahou o renesanční vzhled nových budov a vlastně všech částí zámku.Majitel pak hostil na svém sídle přední představitele tehdejšího českého uměleckého života.Zámek Lužany není určen k návštěvám pro širokou veřejnost, slouží pro setkání předních osobností českého vědeckého a kulturního života, jak si Josef Hlávka přál.Takže si zámek můžete prohlédnout pouze zvenku,ovšem dost často je otevřena zámecká zahrada,takže se můžete projít aspoň po parku okolo zámku.První dochovaná zmínka přímo o Lužanech pochází již z roku 1175.Roku 1245 ves získal Imram z Lužan, později se však celý majetek značně rozdrobil,např.k roku 1379 tak jeho jednotlivé díly vlastnili Čeněk, Sezema, Bušek a Kunka.Tato majetková rozdrobenost pak nebyla lepší ani v následujícím století.Prakticky se páni zde střídaly jak na běžícím pásu.Součástí obce je i velký Lužanský rybník,který leží na konci vsi blízsko hlavní silnice E53,po které jedu i já a vzhledem k velkému provozu si musím dávat velký pozor.Po této silnici projíždím okolo sochy sv.Jana Nepomuckého a jsem v obci Borovy,kde se zrovná koná pouť.V obci je k vidění také kaplička Narození Panny Marie,která leží na konci obce u hlavní silnice.Odtud je to opět po hlavní frekventované silnice 2km do mírného kopečka a je zde Červené Poříčí a v restauraci Česká Koruna si dávám jedno pivečko na osvěžení.Je zde také zámek,který byl postaven roku 1611 Mikulášem Šicem z Drahenic na místě starší tvrze Mladoty z Jelmanic.V 19. století patřil císařské rodině a po vzniku ČSR připadl státu. Zámek byl minimálně znehodnocen pozdějšími přestavbami.V současné době je zámek veřejnosti uzavřen a prochází dlouhodobou obnovou. Budovy objektu jsou přístupné několikrát v roce při mimořádnýchObrazek kulturních akcích. Odtud pokračuji opět po hlavní silnici,jěštěže krajnice je metr široká až do městečka Švihov, kde také mají pouť a na hradě se koná akce "Půtky švihovské",kde jsou uazovány historické tance,šermířské vystoupení a středověká hudba.I zde se chvilku,do skončení akce zdržuji a poté vyrážím přes Malechov,Dolany,Svrčovec,po nové asfaltové cyklostezce přes vrch Husín do obce Tajanov,odkud to přes Beňovy a Lomec beru až na lubské hřiště a v nohách mám ujetých 85km.