Jdi na obsah Jdi na menu
 


18.9.2010 - Putování časem,za krajinou a lidmi...na kole 1.

Že vám název tohoto putování něco připomíná? No máte recht.Já jsem si totiž přečetl knihy od p.Marie Malé a rozhodl jsem se,že se tam do těch míst musím také někdy podívat.Jednu zářijovou sobotu se tak stalo.Ráno mne zastihlo slunečné,ovšem díky pozdnímu září,už bylo také studené.Na "Trakčíka" nasazuji jen dvě brašny,do kterých dávám svačinu,mapu,stejně tak i nějaké to oblečení navíc,copak kdyby se počasí rozdivočilo a vyrážím na klatovské nádraží,kde čekám na vlak.Je podivné,že vždy tento spoj,který přijíždí od Nýrska má zpoždění. Je to pochopitelné,v Janovicích se vlaky křižují a naň tam čeká spoj do Domažlic,jak prosté,že? No někteří,z čekajících cestujících si stejně nějakou tu štiplavou poznámku na adresu ČD neodpustí.Vlak přijíždí,já se uvelebuji v druhé části "Regíny" i s kolem a vyrážíme směr Sušice,kam přesně na čas přijíždíme.Od nádraží pokračuji již "kolmo" po Nádražní ulici až na náměstí,kde si dávám na chvíli oraz,tedy "cígo" pod Lípou.Sluníčko svítí,přesto díky přítomnosti řeky je ještě zima,budu si muset vzít "plné" rukavice.Náměstí je čím dál tím hezčí,ne jak tomu bylo za mích učňovských let,jen ten dům vedle hotelu Fialka je stále takový "divoký"."Město Sušice bylo původně pravěkou rýžovnickou osadou při obchodní cestě do Bavor.Její jméno značí suché místo uprostřed vodních toků Otavy a Roušarky. Osada byla založena patrně kolem roku 790,1.písemné zmínky pocházejí až z roku 1233. Ve 12.století patřilo celé Sušicko bavorským hrabatům z Bogen.Český panovník Přemysl Otakar II. pravděpodobně již kolem roku 1257 vojensky obsadil celé Sušicko a někdy po roce 1260 začal budovat královské město,které se mu mělo stát oporou v tomto kraji. Toto období vývoje města bylo dovršeno vybudováním důkladného opevnění s dvojitým pásem hradeb a 3 branami za Jana Lucemburského.Zdrojem bohatství sušických měšťanů byla zlatá rýžoviště a obchod s Bavorskem,který byl umožněn výhodnou polohou Sušice na obchodní Zlaté stezce, po níž se dovážela zejména sůl.V husitství stála Sušice na straně táborského městského bratrstva.Velký hospodářský růst města nastal v 16.století,kdy Sušičtí obchodovali se sousedním Bavorskem se solí,obilím a sladem.Došlo k nákladným přestavbám domů a na sklonku století byla postavena uprostřed náměstí i nová renesanční radnice.Její renesanční vzhled byl však zničen požárem v roce 1707.Z tohoto období pochází také budova nynějšího muzea s mohutným atikovým štítem.V 17.a 18.století město hodně trpělo válkami, požáry a protireformací,jíž měl napomáhat kapucínský klášter ve městě a poutní kaple na vrchu Stráži nad městem.V 19.století nastává doba nového rozkvětu.V roce 1839 zde Vojtěch Scheinost zavedl výrobu fosforových zápalek a právě tato výroba proslavila Sušici po celém světě. Dále se zde rozvinul kožedělný průmysl a koncem 19.století těžba a zpracování vápence." Já pokračuji Kostelní uličkou,tou co je mezi hotelem Fialka a Rozacínovským domem ke kostelu sv.Václava,vedle kterého je gymnázium a odtud k zimnímu stadionu.Okolo tenisových kurtů až na nově vybudovanou cyklostezku,č.331 při které teče řeka Otava.Po velice pohodlné a asfaltové cyklostezce po břehu řeky,se dostávám až do lesoparku Luh,naproti parku je ostrov Santos,kde se pořádají hudební vystoupení.Já pokračuji po stezce dál,a v tu chvíli zahlédnu skrz houští,rozpadlou žlutou budovu...ježíšmarjá náš "intr",ten tedy dopadl.Po asfáltku a po 3km přejíždím přes železný most přes řeku,okolo přístřešku až se znenadání povrch změní na písčítý a já po pár metrech vjíždím na hlavní silnici č.169 a je zde Dlouhá Ves."Patří k nejstarším v oblasti,existovala již ve 2.polovině 13.století.Stávala tu tvrz z níž pocházel šlechtický rod Dlouhoveských.Na jejím místě vyrostl v 17.století barokní zámek,který v r.1944 vyhořel,později sloužil JZD a nakonec byl zbořen.Stejný osud potkal i zámeckou kapli z roku 1732.Na návrší, obklopen bývalým hřbitovem stojí kostel sv.Filipa a Jakuba,původně gotický z 14.století.Zajímavý je jistě v lidové architektuře stavěný soubor dvojdomků s polovalbovými střechami a dvojicí polokruhových okének ve štítě,původně dřevařská kolonie,kterou dal pro své zaměstnance v první polovině 19.století postavit majitel panství kníže Schwanzenberg." Po silnici pokračuji při řece dále,ještě že jsem si rukavice vyměnil,protože teď je u řeky pěkná kosa,okolo sklářské obce Annín,přes Radešov,až po 7km pohodové jízdy dojíždím do obce Rejštejn.Zde si u kašny dávám první sváču,abych se posilnil a mohl vyrazit dál.Odtud pokračuji při řece Otavě až na rozcestí Myší Domky."V těchto místech byl při Otavě sklad dřeva,na Paulině louce vaziště vorů,později pila.Hned u silnice ovšem narazíme na bývalo vorařskou hospodu,tedy její ruiny,jelikož v roce 1999 vyhořela.K ní se taktéž váže pověst,že majitelé,formany kteří se zde na noc ubytovali zavraždili.Vše dopadlo špatně,neboť zabili i svého syna,který se po letech vrátil z ciziny,žena spáchala sebevraždu skokem do Otavy a muž se ve vězení oběsil".Od rozcestí pokračuji ještě asi 300m a po chvilce se objevuje Paštěcký most,vedoucí přes řeku,který přejíždím na druhý břeh.Sem už se autem nedostanete,jelikož se nacházíme v klidovém území "Kaňon Křemelné",myslím že je to i 1.zóna a cesta po které začínám stoupat při starých patnících vzhůru je otevřena pouze od 1.7 do 30.9.!!Vystoupávám klikatící se cestou vzhůru do kopce a po chvilce už se objevují i viditelné základy chalup,které zde dříve stávaly.Po pravé ruce je taková cesta šikmo vpravo a po ní se po pár metrech dostenete k místu,kde byla osada Ebenwies,kde jsou dodnes viditelné zbytky štol a ruina kaple.Já pokračuji po zeleně značené cestě vzhůru až na místo,kde je cesta již rovná a to znamená že jsou zde Paště,tedy jejich střední část,nenechte se zmást značením.Je odsud ale parádní výhled po okolních kopcí i do údolí kde teče řeka Křemelná."Původně bývaly osady sedmnácti domků na jižní stráni hory Křemelná nazývány,Přední,Prostřední a Zadní Paště.K roku 1426 je v okolí zmiňována těžba zlata.V Zadních Paštích pracovala v 17.a 18.století pateříková sklárna.Zde se zachovaly jen základy kapličky mezi dvěma lípami u cesty.Bývala zde i škola,hospoda,též i několik samostatných staků jako př.Polihof či Grankbauerhof.Prudce tekoucí Paštěcký potok vytváří několik menších vodopádů.Největším,2,5 m vysokým,ústí potok do Křemelné.Lokalita však leží mimo turistické značení a tudíž nepřístupná,no i když...".Od odpočívadla pokračuji ještě dva kiláčky po klesající cestě,s pěknými výhledy,přes zurčivý Paštěcký potok až na místo, kde stávali Zadní Paště.Dnes je zde akorát torzo bývalé kapličky sv.Martina,ve které jak vidno hoří svíčka.Dříve zde stávala i kovárna,po cestě dál bych dojel až do již též zaniklé vsi Stodůlky (to ale až jindy).Vracím se zpět na Střední Paště a začínám stoupat do vrchu po úbočí hory Křemelná (1125 nm),po cestě která se klikatí lesem,přes potok Wunderbach tedy Pěkný potok až vyjedu na takovou jakoby plošinu,odkud je výhled široko daleko,až na Kašperk.Kousek od cesty je také zimní obora pro jeleny.Vystoupávám až na rozcestí,kde dříve stávala osada Velký Babylon. "Velký Babylon byl původně sklárna,později královácký dvorec a osada s pěti domy.Dvorec patřil od 17.století rodině Haasově,jejichž hrob je na obnoveném hřbitově v Dobré Vodě,kam patřili farou.V.Babylon byl jako osada obydlen ještě v roce1985.Opuštěný dvorec rychle chátral. Nový majitel tuto jedinečnou usedlost zboural a bude údajně stavět novou.Ale povedlo se to až moc,vypadá ta krajina jako před stavbou půvdobního statku...tedy nic".Ale zato je odtud nádherný výhled na čarokrásné panorama Šumavy.Po chvilce přijíždí po stejné cestě několik kolařů,ovšem ti pokračují směr Hartmanice,konečně začalo sluníčko hřát a já vyrážím směr Malý Radkov,kde se na rozcestí dávám vlevo a začínám po sakra prudké cestě klesat,až do obce Zálužice.Odtud je krásný výhled na sušické okolí.Teď již po asfaltové cestě ještě klesnu až do vesnice Kundratice,kde stojí zámeček."Jsou poprvé zmiňovány v roce 1360.Jsou zde popisovány rýžoviště zlata.Později jako v celém okolí zde dominovalo zemědělství se statky drobné šlechty.Rod Villaniů získal panství Kundratice roku 1709 koupí od Kolowratů.Za stavitele dnešního zámku je pokládán František Karel Villani.Později,roku 1840 byl zámek přestavěn do dnešní podoby.Villaniové vlastnili zámek až do roku 1861,kdy se majitelem stal Willibald Huttary."Z návsi,pokud je to možné tak nazvat pokračuji po zelené,polní cestě,což je "Stezka sv.Vintíře" až do dva kilometry vzdálené vesničky Palvínov,kde se pase stádo koní. U statku je též památná alej."První zmínky o vsi Palvinov se dochovali až ze 16.stol,kdy roku 1540 ji Břetislav Švihovský prodal Pavlovi Tomkovi a jeho strýcům Janovi a Václavovi Tomkům z Čejkov.Nejspíš právě za Tomků z Čejkov vzniklo v Palvínově ve druhé polovině 16.stol první panské sídlo,jehož podoba není známa.Snad na stejném místě či jeho přestavbou vzniklo v 17.stol. nové sídlo,kdy roku 1672 byla budova popsána jako podsklepená z části hrázděná.Sídlo nebylo nijak významné,jeho majitelé se měnili a literární údaje se o tomto zámku různí."Odtud bych mohl po Vintířově stezce pokračovat dále,ale čas mne netlačí a tak po asfaltce pokračuji slabý kiláček do vsi Vatětice,kde jak se mi zdá snad nikdo nežije,ale třeba se mýlím."Je poprvé připomínána tvrz roku 1644,ale vznikla snad i o 10 let dříve.Roku 1656 se však již píše o pustém místě. Později byl dvůr obnoven a jako panské sídlo sloužil až do roku 1832.Po roce 1945 byla budova zámku zbořena.Dnes v souvislosti s Vatěticemi najdete na mapách pouze popis staré aleje s památnými stromy.V sousedství právě těchto památných stromů se nachází starý statek. Velice zajímavě působí budova přiléhající k silnici,která se od silnice jeví jako přízemní,ale ze dvora je patrová.I když je toto hospodářské stavení dnes již prakticky zničené a působí dojmem, že se musí každou chvíli zřítit,nese na fasádě výzdobu odpovídající bývalému dvoru s panským sídlem." Teď pokračuji okolo pasoucího se stáda krav po polní cestě a z kopce přes pole dolů až do obce Radešov,kde se po přejetí potůčku dávám vlevo po červené turistické značce a začínám stoupat po klikatící se lesní cestě až na vrch Mouřenín (662 nm),kde se napojuji na cestu od Palvinova a dojíždím po asfáltku na další rozcestí.Takových 500m rovně je osada Mouřenec."Je zde pozdně románský kostelík sv.Mořice z let 1230-1240 původně chráněný hradbou.Věž a apsida z doby založení,nově objevené a restaurované malby ze 14.stol.,při úpravách v 18.stol.přistavěna jižní kaple.Vedle kostela hřbitov a barokní kostnice z 18.stol. Interiér kostela byl v 50.létech zdevastován,v r.1992 byl kostel opraven." Z rozcestí mne však čeká dost strmá cesta dolů a po 500m je zde Annín,odkud pokračuji do obce Nové Městečko a odtud při řece Otavě dojíždím do vsi Dlouhá Ves,odkud po stejné cestě jako ráno dojíždím až na sušické nádraží.

PS: fotogalerie na facebooku na stránce maskaonthebike